PÁSMO #1 / Jiné vize 2015: Kosmologická antropologie

Kosmologická antropologie (dystopie, model, video-esej, experiment, metafikce, paměť těla, reinterpretace, potrubní pošta, sci-fi, heliosis, konec, světlo, fiktivní dokument, existenciální sci-fi, fragment, dekonstrukce, konstelace, otáčení, pravděpodobnost, hluchý obzor, fata morgana, stav beztíže, oáza, svévolné odbočení, anonymita, apropriace času, utopie):

Zatímco jednotlivá díla Jiných vizí jako solitérní videotělesa pohyblivého obrazu expandují do fyzického a mentálního prostoru olomoucké Přehlídky animovaného filmu, na oběžné dráze projekčního pásma se shlukují do tvaru celovečerního filmu spekulativních, vědeckofantastických procesů, které se již ze své přirozené povahy odehrávají v časové smyčce. Řečeno neboť bylo: čas je pohyblivým obrazem věčnosti a kruhový pohyb je pohybem myšlení.

Animovány velkorysým rozmachem hypnagogických počitků vyprávějí o věcných pohledech komunikačních raket a o reinterpretujících se tvůrcích, kteří se jako kosmonauti vydávají všanc šumu rušených signálů a prostoru ve stavu beztíže. Vyprávějí o demiurzích s kapesním vysílacím aparátem a o likvidátorech a bojovnících, kteří s hrůzou a překvapením poprvé hledí do nitra své vlastní úzkosti: na pokraji prázdného bitevního pole. Vyprávějí také o transformujících se tělech: do těles synchronizovaných formací, do kompozic postindustriální fotogenie, do fantomatických / fatamorganických údů i něčí paměti povalující se na hluchém obzoru – ale čí… Vyprávějí o inkarnacích do ideálních světů tiše se rozlévajících ve vysokém lesku svých perverzně hladkých prefabrikátů a o paradoxu standardizované individualizace. O Beckettově místě bez vlastností anebo také o jednom utkvělém bradburyovském obraze světa, kde věci autisticky fungují a ožívají i poté, co se z něj lidstvo vytratilo. Namísto zčernalých siluet na zdi zde ovšem zůstal jen abstraktní obrazec a hlas bez těla.

Jiné vize 2015 tak v posledku – kromě zprávy o současných podobách pohyblivého obrazu filmu a videa a o transformovaných kvalitách jinakosti a odlišenosti – do pravděpodobného světa a apropriované budoucnosti vysílají existenciální příspěvek ke kosmologické antropologii.

Lenka Střeláková